ZPRAVODAJSTVÍ ZE ŠPANĚLSKÉ FA

„NENÍ FA JAKO FA“

Dovolujeme si všem slavnostně oznámit, že jste se již statečně matrikulovaly (tedy konečně si vytvořily vlastní rozvrh a ten odevzdaly k podpisu a orazítkování od vyšších autorit) nicméně to tu ještě neznamená, že máme vyhráno. Co když jim do toho přijde siesta, nedej bože nějaká velká FIESTA. To bysme byly nahraný a naše holky na studijním by nám to pěkně spočítaly. Tak se modlete všici s námi.

Ve škole je velký shon, kam se podívate všichni poctivě předstírají, že mají vela práce a jsou pilní jako včelky. Ale nenechme se zmásti… naše bystrá očka již zjistila jak to doopravdy je a co se za tímto divadýlkem skrývá. Tedy alespoň prozatím…TŘEBA SE TO JEŠTĚ ROZJEDE A MY BUDEM JEN MRKAT NA DRÁT. Zatím jsme si připravily již tři prezentace…s trochou brněnského vtipu…nicméně…nám nebylo dopřáno ukázat jim jak to tedy u nás na té Moravě chodí…ukázalo se, že archi španěláci nejspíš nemají smysl pro takovýto druh humoru, takže jsme je naštěstí ani nijak nemusely pohoršovat. Další prezentaci, co si Lenička pečlivě připravila v teamu-neteamu se svou přidělenou španělkou (Death Malicií) statečně a excelentně sama samotinká předvedla před celou aulou a to dokonce plynulou španělštinou. Protože POZOOOR již jsme totiž obě obdržely „EL DIPLOMA“ del curso espaňol !!! Od té slavnostní chvíle chodíme po ulicích Alcaly a máváme s ním do všech stran. Co se týče dalších prezentací, všechny přišly vniveč. Ale my se nedáme…my si vyčkáme na náš den D a vybalíme to na ně. Pokud tedy tento den přijde dříve, než mi nadobro odejdem.

Ano věřte nevěřte už tomu bude měsíc, co tu statečně bojujem. Máme se stále krásně, to by zas nešlo si stále jen ztěžovat. Myslím že největším oříškem pro nás bude zvyknout si na jejich mentalitu a přizpůsobit se, pak to půjde jak po másle:) Mezitím, co se vám všem doma zajisté honí v hlavě spoustu nápadů do ateliérů, které celý upocení skicujete do bločků a hážete na pauzáky.. (mimochodem španělský pauzák, to je spíše jako pečící papír na zabalení řádně mastné bagety ke svačině)…my už měsíc nasáváme informace o „velmi podstatných“ věcech, které nám přiblíží naše téma ateliérového projektu. Chtějí nás tímto pomalým, ale jistým plánem práce vyburcovat a navnadit k práci. Juj… jsme zvědavy jestli to pak budem vůbec stíhat…nooo to se vše uvidí…….

Ještě vám nastíníme, co jsme si tu tedy nakonec vybraly za předměty…s chicas churas de La Republica Checa budou mít tu čest spolupracovat páni profesoři z „Medio ambiente-inovaciones tecnicas, Composicion, Cine y musica (spíše fotka), Taller de documentales de arquitectura (to budem ve skupině natáčet filmeček), no a již zmíněný AŤAS- a lá río Manzanares en el Madrid.

Takžeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeee školy bylo dost…….dáme si od ní siestu a časem povyprávíme něco málo o našich tazích do velkoměsta a lá MADRIDU……….

Hula hop!

Dostaly jsme diplom potvrzující, že umíme španělsky (LOL), našly jsme bar, kde mají velké a poměrně dobré pivo A S PĚNOU!!, koupily jsme si peřinku na spaní a udělaly si český puding. No, rodiče jistě odpustí, ale... už je to skoro jako doma:))

ÚVODNÍ SLOVO

Hola dohola.

A teď už vážně. Ve svém zničujícně nabitém programu (denním i nočním) jsme si udělaly čas, ne ovšem mnoho času, na blogíček. Vězte, že jsme živy a zdrávy doletěly, dojely, usedly, usedavě zaplakaly a pak se začaly docela radovat a najedly se. Bydlíme v poměrně malebném bytečku, akorát bez peřinky a bez možnosti nalepit si něco na zeď, třeba žvejku. Ještě tu s námi je chica francesa, také poměrně chura.

Do školičky chodíme od 22. října, ovšem néni to tak, že bychom měly aktovky na vozejku s kolečkama, tažené maminkou (maminku tu s sebou ani jedna nemáme…). Normálně si to taháme samy a máme to asi 10min do archidoupěte (rychlou chůzí, kterou jsme nuceny používat s železnou pravidelnistí, eh).

A taky trochu té historie, aby tedy každý věděl, že ta naše škola nejni žádná sračka:)) „Alcalá de Henares je první plánované univerzitní město na světě. Bylo založeno kardinálem Jiménezem de Cisneros začátkem 16. století. Město je známo svou univerzitou a jako rodiště spisovatele Miguela de Cervantese. Alcalá je centrem vzdělání, turismu, obchodu a lehkého průmyslu. Na seznam UNESCO byla univerzita a historické okolí města Alcalá de Henares zapsáno roku 1998.“

Městečko je to vskutku malé, malebné a pitoreskní, urbáč ovšem (v novějších částech města) stojí za prd. Většinou jdete jdete a na konci ulice dojdete ke zdi, která se dá obejít jen 50 metrů napravo nebo nalevo. A hlavně je všechno z cihel (z těch tu mají benzinky, obchody, papiry, lavice a pomalu i hajzlíky), takže se většinou člověk po cestě někde ztratí. Místní folklór asi. Jo ale Carrefour tak ten z cihel není, takže většinou člověk stane před ním. Strategie místní carrefour-mafie asi.

No a kromě milionu obchodů, bank, jedné velmi staré univerzity a nás dvou je tu velká spousta barů a barků. A ještě o něco větší spousta studentíků. Do centra Madridu se dá dojet asi za 50min vláčkem Renfe. Už jsme tam byly dvakrát – jednou na čumendo staré klasiky a podruhé na čumendo lokality naší letošní (celoroční!) atelierové práce. O výletcích až zase příště.

Pac a dvě pusy – nalevo a napravo (tak se to tu dělá, zvlášť někteří to tu rádi dělají)

Jóóó a víte čí jsou ty které nožky ponožky bačkůrky? Mmm..:))

^ Tak toto je naše zdejší Univerzita... ^

A zbytek atrium FA, noční Alcalá, my jakožto chicas churas a poslední - interaktivní výuka španělštiny :)