čtvrtek 2. října 2008

ÚVODNÍ SLOVO

Hola dohola.

A teď už vážně. Ve svém zničujícně nabitém programu (denním i nočním) jsme si udělaly čas, ne ovšem mnoho času, na blogíček. Vězte, že jsme živy a zdrávy doletěly, dojely, usedly, usedavě zaplakaly a pak se začaly docela radovat a najedly se. Bydlíme v poměrně malebném bytečku, akorát bez peřinky a bez možnosti nalepit si něco na zeď, třeba žvejku. Ještě tu s námi je chica francesa, také poměrně chura.

Do školičky chodíme od 22. října, ovšem néni to tak, že bychom měly aktovky na vozejku s kolečkama, tažené maminkou (maminku tu s sebou ani jedna nemáme…). Normálně si to taháme samy a máme to asi 10min do archidoupěte (rychlou chůzí, kterou jsme nuceny používat s železnou pravidelnistí, eh).

A taky trochu té historie, aby tedy každý věděl, že ta naše škola nejni žádná sračka:)) „Alcalá de Henares je první plánované univerzitní město na světě. Bylo založeno kardinálem Jiménezem de Cisneros začátkem 16. století. Město je známo svou univerzitou a jako rodiště spisovatele Miguela de Cervantese. Alcalá je centrem vzdělání, turismu, obchodu a lehkého průmyslu. Na seznam UNESCO byla univerzita a historické okolí města Alcalá de Henares zapsáno roku 1998.“

Městečko je to vskutku malé, malebné a pitoreskní, urbáč ovšem (v novějších částech města) stojí za prd. Většinou jdete jdete a na konci ulice dojdete ke zdi, která se dá obejít jen 50 metrů napravo nebo nalevo. A hlavně je všechno z cihel (z těch tu mají benzinky, obchody, papiry, lavice a pomalu i hajzlíky), takže se většinou člověk po cestě někde ztratí. Místní folklór asi. Jo ale Carrefour tak ten z cihel není, takže většinou člověk stane před ním. Strategie místní carrefour-mafie asi.

No a kromě milionu obchodů, bank, jedné velmi staré univerzity a nás dvou je tu velká spousta barů a barků. A ještě o něco větší spousta studentíků. Do centra Madridu se dá dojet asi za 50min vláčkem Renfe. Už jsme tam byly dvakrát – jednou na čumendo staré klasiky a podruhé na čumendo lokality naší letošní (celoroční!) atelierové práce. O výletcích až zase příště.

Pac a dvě pusy – nalevo a napravo (tak se to tu dělá, zvlášť někteří to tu rádi dělají)

Jóóó a víte čí jsou ty které nožky ponožky bačkůrky? Mmm..:))

^ Tak toto je naše zdejší Univerzita... ^

A zbytek atrium FA, noční Alcalá, my jakožto chicas churas a poslední - interaktivní výuka španělštiny :)

























Žádné komentáře: